Bratříček se Soňkou přijeli, Remeš, Štrasburk

Tak mě přijel navštívit bratříček Jiříček se Soňkou. Bylo to fajn, až na to počasí. Je fakt, že tu v Metz je déšť obvyklé počasí, ale aspoň na ten víkend se to mohlo vytáhnout. No nic, to se nepovedlo. Nicméně mi sem taky dopravili naši Berušku (Škoda Felicia), a tak jsme to hned využili. V sobotu jsme se jen procházeli po Metz, obědvali v univerzitní menze (aby ochutnali taky jídlo v menze pofrancouzsku)a večer jsme byli pozvaní k Florine (fr. kámoška) na pokec a tak. Samozřejmě tam byly i ostatní Češky a kamarád Tilo. Oficiálním jazykem večera byla angličtina, aby mohli všichni rozumět, ale občas to sklouzlo do rozhovorů ve francouzštině nebo češtině. Jirka si trochu procvičil porozumění fj. Jelikož teď mluvíme mezi sebou hlavně francouzsky, tak je celkem těžké se donutit mluvit anglicky, občas nám do toho skáčou francouzská slovíčka a věta je pak slátaninou angličtiny a francouzštiny. Je zajímavý, jak ten mozek pracuje a vytlačuje schonosti, které jsou momentálně méně používané. No a samozřejmě někteří nejmenovaní na mě bráchovi bonzli veškerý kompromitující historky...ale já jim to někdy oplatím!

V neděli jsme vyjeli na výlet do Remeše (fr. Reims) a samozřejmě jsme Berušku naplnili beze zbytku. Mira (Slovenka, která tu studuje se mnou) měla skvělej nápad, že zavolá kámoškám s Bratislavy, které jsou v Remeši taky na Erasmu a že nás tam provedou. Takže jsme měli super výlet autem i s průvodkyněmi. Nutno podotknout, že obě průvodkyně na nás byly skvěle připravené a dokonce, což mě úplně odrovnalo, pro nás měly připravenou i svačinku - jablka a sušenky:-)Prošli jsme pěkně celé město a pak jsme hladově běhali městem, abychom se někde najedli. Problém je, že ve Francii toho v neděli odpoledne moc otevřeného není. Skončili jsme v oblíbené Kebab restauraci našich průvodkyň. Kebab občerstvení řídí většinou Arabáci a ty maj otevřeno skoro vždycky. Moc dobrý to bylo. Cestou zpátky do Metz jsme se stavili ve Verdunu, ale jelikož byla tma, pršelo a my jsme už byli unavení, tak jsme ho jen v rychlosti projeli autem.

V pondělí jeli Jirka se Soňou do Štrasburku. Já jsem zůstala v Metz a připravovala se na zkoušku z informatiky, navíc jsme byla ve Štrasburku už dvakrát. No, dnes po zkoušce ale s politováním musím uznat, že mi ta příprava nebyla ani moc platná. No, uvidíme.

Autíčko mi tu nechali, jupíí! Teď nevím, jestli bych neměla přejmenovat blog na "Cestujeme s Erasmáky". Je to super, protože vlaky jsou tu děsně drahý a když naplníme autíčko 4-5 Erasmáky, tak se výdaje za cestování autem dostanou na cenu menší než třetina jízdenky vlakem na osobu. Což už se fakt vyplatí!

Jirka se Soňou v univerzitním kampusu

Já s Jirkou u katedrály v Metz

Remeš - místo, kde se 7/5/1945 podepsala smlouva o konci Druhé světové války v Evropě

Tak tady v tom sále to rozsekli, mapy, stůl a židle ponechali přesně, jak to tam bylo při podpisu.... Takhle vypadala naše Československá výprava

Na obraze generál Jodl za Německo a proti němu generál Eisenhower a nějací další důležití pánové, jejichž jména Vám bohužel nepovím

Katedrála Notre Dame v Remeši

Něco pro našeho taťku

Chrámové sklo(vitráže) od Marca Chagalla, stejně tak jako některé vitráže v katedrále St. Étienne v Metz


Co by taková zapálená studentka cestovního ruchu neudělala pro dobrou fotku katedrály v Remeši (povšimněte si červeného světla)

Bazilika St. Remi


Duha po celodenním dešti

Jirkovo umělecké foto

Jirka se Soňou navštívili Štrasburk

Maginotova linie a degustace vína

Naštěstí stinné stránky našeho pobytu (o kterých jsem se zmínila v předchozím příspěvku) jsou vyrovnávány jinými velmi pozitivními stránkami. Dnes jsme byli na výletě s "Rybičkami ve vodě"(organizace, která se stará o Erasmáky). Musím uznat, že tentokrát to bylo velmi dobře zorganizováno a navíc většina Erasmáků jsou fakt skvělý lidi. Navštívili jsme bunkry na Maginotově linii. Byly postaveny v letech 1930- 1940 na obranu před Němci. Smůla byla, že je vlastně ani pořádně nevyužili, protože Němci to nakonec obešli přes Belgii. Ale i tak tam odolávali nějakým menším útokům. Bunkry jsou udržovány díky příspěvkům NATO a dobrovolnickým organizacím. Mají to celkem promakaný, některá děla jsou ještě v použitelném stavu a jako prohlídka pro turisty je to fakt zajímavý.
Pak jsme měli fajn obídek v restauraci. Odpoledne jsme navštívili vinařskou farmu Chateau de Vaux ... nedaleko Metz. Paní majitelka nám dala řádný výklad o výrobě vína a celém procesu. Celkový požitek z výletu byl zakončen populární degustací vína. Ochutnali jsme 4 druhy vína, která toto vinařství vyrabí. Marketingově velmi promyšlená záležitost, většina lidí si totiž potom koupila lahev nebo i více lahví:)
Takže po příspěvku o výrobě tradičního sýra Comte, tu máte další dokumentaci o výrobě vína:) Další položka na seznamu gurmánských specialit Francie.


Jak vypadají Slováci ve francouzských vojenských baratech? Samozřejmě, že výtečně!


Mezinárodní výměna názorů-to je na Erasmu jedna z věcí nejvíce obohacujících. Němka-Polka-Češka


Projeli jsme se podzemním vláčkem

Paní majitelka nám vysvěluje způsob pěstování

Degustace s výkladem měla opravdu velký úspěch


Víno tu chlastá fakt kde jaký kanec

A takovou krásnou barvičku to víno má!

Škola, výsledky a tak

Tak jsme se po více než měsíci čekání dozvěděli všechny výsledky ze zkoušek. Řeknu Vám, moc se s námi nemazlili. Tak jak obvykle většina Erasmáků říká, že jim všechno dali, žádnej stres...tak to tady nefunguje. Měřili nás stejným metrem jako frantíky a jistého jazykového handicapu si asi nevšimli, ba bych řekla, že nám některým i ubrali. Dopadlo to tedy tak, že máme dost mizerný výsledky. Já dostala 16 kreditů ze 30 zapsaných a ještě můžu být ráda. Je tu jedna Slovenka, která dala všechno, ale to je fakt výjimka. Na druhou stranu, jeden kamarád z Polska, musel odjet, protože mu dali jen jednu zkoušku. Takže fakt mazec. Dle neoficiálních informací by mi 16 kreditů mělo stačit, abych nemusela vracet stipendium, tak to by mělo být OK. Ale na to, že jsem se učila na zkoušky víc než kdy jindy na ČZU, tak s výsledky opravdu nejsem spokojena.
Navíc všichni, co se vrátili po prvním semestru domů, mají teď problémy s uznáváním výsledků. Jaksi francouzská strana ve věcích administrativy dost selhává. Koordinátorka na naší fakultě tady v Metz stále "nemá čas", když se jí zeptáte, jak je to s těmi výsledky, či jinými byrokratickými problémy. Asi mi těžko někdo vysvětlí proč "nemá čas" na něco, co je její hlavní náplň práce. Holt asi nerozumí tomu, co je to reprezentativní vystupování na mezinárodní úrovni. Hlavně, že nám o tom přednášejí, ale v praxi, kde nic tu nic! Merde alors!
No, tak to jsou ty stinné stránky života Erasmáka ve Francii.