Katka v Metz: Bratříček se Soňkou přijeli, Remeš, Štrasburk

Tak mě přijel navštívit bratříček Jiříček se Soňkou. Bylo to fajn, až na to počasí. Je fakt, že tu v Metz je déšť obvyklé počasí, ale aspoň na ten víkend se to mohlo vytáhnout. No nic, to se nepovedlo. Nicméně mi sem taky dopravili naši Berušku (Škoda Felicia), a tak jsme to hned využili. V sobotu jsme se jen procházeli po Metz, obědvali v univerzitní menze (aby ochutnali taky jídlo v menze pofrancouzsku)a večer jsme byli pozvaní k Florine (fr. kámoška) na pokec a tak. Samozřejmě tam byly i ostatní Češky a kamarád Tilo. Oficiálním jazykem večera byla angličtina, aby mohli všichni rozumět, ale občas to sklouzlo do rozhovorů ve francouzštině nebo češtině. Jirka si trochu procvičil porozumění fj. Jelikož teď mluvíme mezi sebou hlavně francouzsky, tak je celkem těžké se donutit mluvit anglicky, občas nám do toho skáčou francouzská slovíčka a věta je pak slátaninou angličtiny a francouzštiny. Je zajímavý, jak ten mozek pracuje a vytlačuje schonosti, které jsou momentálně méně používané. No a samozřejmě někteří nejmenovaní na mě bráchovi bonzli veškerý kompromitující historky...ale já jim to někdy oplatím!

V neděli jsme vyjeli na výlet do Remeše (fr. Reims) a samozřejmě jsme Berušku naplnili beze zbytku. Mira (Slovenka, která tu studuje se mnou) měla skvělej nápad, že zavolá kámoškám s Bratislavy, které jsou v Remeši taky na Erasmu a že nás tam provedou. Takže jsme měli super výlet autem i s průvodkyněmi. Nutno podotknout, že obě průvodkyně na nás byly skvěle připravené a dokonce, což mě úplně odrovnalo, pro nás měly připravenou i svačinku - jablka a sušenky:-)Prošli jsme pěkně celé město a pak jsme hladově běhali městem, abychom se někde najedli. Problém je, že ve Francii toho v neděli odpoledne moc otevřeného není. Skončili jsme v oblíbené Kebab restauraci našich průvodkyň. Kebab občerstvení řídí většinou Arabáci a ty maj otevřeno skoro vždycky. Moc dobrý to bylo. Cestou zpátky do Metz jsme se stavili ve Verdunu, ale jelikož byla tma, pršelo a my jsme už byli unavení, tak jsme ho jen v rychlosti projeli autem.

V pondělí jeli Jirka se Soňou do Štrasburku. Já jsem zůstala v Metz a připravovala se na zkoušku z informatiky, navíc jsme byla ve Štrasburku už dvakrát. No, dnes po zkoušce ale s politováním musím uznat, že mi ta příprava nebyla ani moc platná. No, uvidíme.

Autíčko mi tu nechali, jupíí! Teď nevím, jestli bych neměla přejmenovat blog na "Cestujeme s Erasmáky". Je to super, protože vlaky jsou tu děsně drahý a když naplníme autíčko 4-5 Erasmáky, tak se výdaje za cestování autem dostanou na cenu menší než třetina jízdenky vlakem na osobu. Což už se fakt vyplatí!