Poslední chvíle v Metz

Dnes Vám píšu už z Prahy. V posledním měsíci mého Erasmus pobytu se stala spousta věcí a tak nějak rychle a překotně - počínající oslavou mých 22. narozenin (ano už jsem tak stará:), následným osudným výletem do Colmaru, kdy se mi porouchalo auto v pohoří Vosges, zkouškami, papírováním, návštěvou tatíše s přítelkou Miluškou a synem Kubou, odjezdy mých kamarádů a srdcervoucí byebye party, po úžasný poslední týden a obrečený odjezd. Auto jsme museli nechat ve vesničce v horách a dojet do Metz v 7 lidech v Honzově autě, já jela v kufru, no prostě adrenalin. Kdyby tam tenkrát Honza nebyl, tak to byl pěknej průšvih (Honzo vidíš jak si toho vážím a nenaříkám na Tvou GPS). Nakonec se ukázalo, že to byl banální problém s termostatem…zaplatila jsem ve Škoda servisu 15 eur a bylo to OK, jen docela dost starostí kolem. Během tátovy návštěvy jsme společně byli v Lucembursku a v Paříži, taky v celkem rychlým rytmu…ale obecně se tátovi, Milušce i Kubovi pobyt líbil. Pak začalo trpké loučení naší Erasmus grupy. Kdo jste viděl film Erasmus (l’Auberge espagnole), tak je to fakt pravdivý. Nakonec jsem Češka ale zároveň částečně Francouzska, Slovenka, Polka, Němka, Španělka, Maročanka… Devět měsíců jiného života skončilo, byla to fakt kupa zajímavých zážitků, jsem sice ráda, že jsem doma, ale zároveň strašně smutná, že už to skončilo. Navíc mi tam zůstal někdo, na kom mi záleží. Jean-Brice už se mi stýská!

Oslava mých 22. narozenin

Luxusní grilovačka pod dálničním mostem...připravili Poláci Ela a Witek, nečekaně perfektní příprava a organizace celé akce!

Luxusní výběr vynikajíchích pokrmů!

Vřelá atmosféra

Kamarád Abdel a já

Stephane a Abdel

Jiná akce na trávníku u řeky

Když odjížděla Florine


Jak jsme jedli šneky

Moje porouchané auto v horách Vosges...snažím se ho přemluvit, aby přestalo vařit:)

Tatíš a jeho přítelkyně Míla

Tatíš a já

Jean-Brice a já:)

Jean-Brice

Cesta na jih Francie

Pečlivě jsme si naplánovali naši 9 denní výpravu, zarezervovali pokoje v hotelech Formule 1 po naší trase a vyjeli jsme s myšlenkou na to, co jsme všechno zapomněli a s nadějí, že to všechno dobře dopadne. Síť hotelů Formule 1 je po celé Francii a různě jinde v Evropě, pokoj pro 3 stojí kolem 30 eur a je to všude stejný standard. Byla to pro nás nejlevnější možnost, spali jsme 4 v 3-lůžkovém pokoji, což nakonec nebyl problém, jen jsme se museli ve stísněném prostoru trochu uskromnit. Byli jsme 4: tři Češky (Katka, Verča, já) a jeden Němec Tilo. Jeli jsme naším autem Felicia, jinak přezdívaném Beruška. V řízení jsme se střídali, takže to byla pohoda. Vyjeli jsme z Metz a první zástávkou na naší trase byl Lyon, pak jsme to vzali přes Grenoble a Alpy. Viděli jsme prakticky všechna důležitá a turisticky zajímavá místa Azurového pobřeží: Monako, Nice, Cannes, Antibes, St. Tropez, Marseilles, Aix-en-Provence, národní park Camargue, Arles, Nimes, Montpellier, Pont du Gard a Avignon.
Hlavním požadavkem nás všech bylo samozřejmě, abychom toho viděli co nejvíce a aby to stálo co nejméně. Nejvíce stál benzín, poplatky za dálnice (tomu jsme se snažili vyvarovat jak to jen šlo), parkovné ve městech, ubytování nás vyšlo celkem levně. Vybaveni turistickými příručkami a mapami jsme si s orientací poradili celkem dobře. Samozřejmě, že bez sem tam nějakého zabloudění se to neobešlo, ale nakonec jsme vždycky dorazili na správné místo. Francie je země kruhových obězdů, je to celkem napalici, ale má to i své výhody. Když nevíte, kam přesně odbočit, tak prostě kroužíte než se rozhodnete a když už jste odbočili špatně, tak jistě brzy potkáte další kruhový obězd, kde to budete moci obrátit. Samozřejmě je to taky asi bezpečnější.
Takto jsme strávili více než týden z našich 2 týdenních prázdnin. Celkově se akce fakt povedla. Teď budu muset zbytek času věnovat přípravě na zkoušky.
Tak díky, že to čtete a mějte se fajn!

Před odjezdem, na fotce chybí jen Katka(fotící)

Lyon

Bazilika Notre Dame v Lyonu

Přejezd přes Alpy (snažili jsme se tak vyvarovat dálničním poplatkům, trvalo to sice déle, ale máme zato estetický zážitek)

Kdo by řekl, že mám stejnou dlaň jako Sharon Stone (v Cannes)

Cannes

Cannes

Přístav v Cannes-lodě milionářů, hlavní budova, kde se pořádá filmový festival v Cannes

Antibes

Nice

Výstraha jak má turista vypadat a co musí mít na sobě-v Monaku nesmíte chodit nahoře bez, v plavkách a bosí

Monako

Ne prosím, to není značka kudy mají směřovat lidé s úchylkou, neboli deviací. To je značka pro "objížďku pro chodce"

St. Tropez - četnická stanice

St. Tropez - pohled na záliv a hory

Koupeme se v Le Lavandou (vydrželi jsme ve vodě asi 2 minuty), kolemjdoucí se na nás koukali jako na totální magory

Marseilles

Národní park Camargue...rozbouřené moře

Camargue - známý pro chov Camargueských koní a černých býků

Camargue

Arles...městečko, kde žil a tvořil Van Gogh

Montpellier

Nimes - aréna, kde se stále pořádají býčí zápasy

Pont du Gard...akvadukt

Avignon...známý avignonský most, který končí v půlce řeky

Avignon...papežský palác

Výlet do Sarrebrucku, konference v Lucembursku a tak

Tak jsme byli s autíčkem na výletě těsně za hranicemi s Německem v městečku Sarrebruck ve složení 3 Češky a Španělka. Celkem fajn projížďka, no a taky nás to výletování autem stojí podstatně méně než vlakem. To bylo o velikonočním víkendu, na pondělí nám potom nečekaně začalo sněžit, takže plánovaný výlet byl odsunut na neurčito.
Minulý víkend jsem byla na konferenci na lucemburské obchodní komoře. Mou hlavní motivací bylo hledání stáže, jelikož to bylo hlavně o setkání firem a studentů, podobně organizováno jako "Career Days" v Praze. Byla to poměrně luxusní záležitost, představte si obchodní komoru v Lucembursku plus účast kolosálních firem jako PWC, KPMG, všechny možný banky...Trochu jsem si s autem zabloudila než jsem tam dorazila, ale podařilo se. Teď je otázka, jestli z těch mých pohovorů něco bude, každopádně to bylo zajímavý.
Taky jsme byli na takovým menším koncertě místních mladých talentů v baru Comedie, celkem jsme se pobavili.
No a v současné době kujeme plány na dvou týdenní prázdniny začínající 12.4. Naplánovali jsme si cestu na jih Francie...složení 3 Češky, 1 Němec a auto značky Beruška.
Ale abyste si nemysleli, že tu jenom výletujeme a chodíme na koncerty, tak se zrovna taky dost učíme. V úterý mě čeká zkouška z finanční analýzy, tak si dovedete představit, že je to fakt zabíračka.

Obchodní komora v Lucembursku

Erasmova ulice

Povšimněte si nápisu Evropský účetní dvůr-v češtině(3. vlevo)

Budova Evropského účetního dvora sousedící s lucemburskou obchodní komorou

Mira a její kasička...na koncertě vybírala vstupné

Mladí talenti

Tilo a jeho pivčo:)

Stále nové zkušenosti

Další mladí talenti...tyhle byli nejlepší




Sarrebruck ... Ludwigskirsche


Hospoda u Tintina

Kdo mě zná, tak ví, že jsem si to prostě musela vyfotit:)Biobiobio

Zámek v Sarrebrucku

Naše výprava....zleva 3 Češky: Terka, Katka, já a Rocio - Španělka


Hrad ve Forbachu...již na francouzké straně hranice

Bratříček se Soňkou přijeli, Remeš, Štrasburk

Tak mě přijel navštívit bratříček Jiříček se Soňkou. Bylo to fajn, až na to počasí. Je fakt, že tu v Metz je déšť obvyklé počasí, ale aspoň na ten víkend se to mohlo vytáhnout. No nic, to se nepovedlo. Nicméně mi sem taky dopravili naši Berušku (Škoda Felicia), a tak jsme to hned využili. V sobotu jsme se jen procházeli po Metz, obědvali v univerzitní menze (aby ochutnali taky jídlo v menze pofrancouzsku)a večer jsme byli pozvaní k Florine (fr. kámoška) na pokec a tak. Samozřejmě tam byly i ostatní Češky a kamarád Tilo. Oficiálním jazykem večera byla angličtina, aby mohli všichni rozumět, ale občas to sklouzlo do rozhovorů ve francouzštině nebo češtině. Jirka si trochu procvičil porozumění fj. Jelikož teď mluvíme mezi sebou hlavně francouzsky, tak je celkem těžké se donutit mluvit anglicky, občas nám do toho skáčou francouzská slovíčka a věta je pak slátaninou angličtiny a francouzštiny. Je zajímavý, jak ten mozek pracuje a vytlačuje schonosti, které jsou momentálně méně používané. No a samozřejmě někteří nejmenovaní na mě bráchovi bonzli veškerý kompromitující historky...ale já jim to někdy oplatím!

V neděli jsme vyjeli na výlet do Remeše (fr. Reims) a samozřejmě jsme Berušku naplnili beze zbytku. Mira (Slovenka, která tu studuje se mnou) měla skvělej nápad, že zavolá kámoškám s Bratislavy, které jsou v Remeši taky na Erasmu a že nás tam provedou. Takže jsme měli super výlet autem i s průvodkyněmi. Nutno podotknout, že obě průvodkyně na nás byly skvěle připravené a dokonce, což mě úplně odrovnalo, pro nás měly připravenou i svačinku - jablka a sušenky:-)Prošli jsme pěkně celé město a pak jsme hladově běhali městem, abychom se někde najedli. Problém je, že ve Francii toho v neděli odpoledne moc otevřeného není. Skončili jsme v oblíbené Kebab restauraci našich průvodkyň. Kebab občerstvení řídí většinou Arabáci a ty maj otevřeno skoro vždycky. Moc dobrý to bylo. Cestou zpátky do Metz jsme se stavili ve Verdunu, ale jelikož byla tma, pršelo a my jsme už byli unavení, tak jsme ho jen v rychlosti projeli autem.

V pondělí jeli Jirka se Soňou do Štrasburku. Já jsem zůstala v Metz a připravovala se na zkoušku z informatiky, navíc jsme byla ve Štrasburku už dvakrát. No, dnes po zkoušce ale s politováním musím uznat, že mi ta příprava nebyla ani moc platná. No, uvidíme.

Autíčko mi tu nechali, jupíí! Teď nevím, jestli bych neměla přejmenovat blog na "Cestujeme s Erasmáky". Je to super, protože vlaky jsou tu děsně drahý a když naplníme autíčko 4-5 Erasmáky, tak se výdaje za cestování autem dostanou na cenu menší než třetina jízdenky vlakem na osobu. Což už se fakt vyplatí!

Jirka se Soňou v univerzitním kampusu

Já s Jirkou u katedrály v Metz

Remeš - místo, kde se 7/5/1945 podepsala smlouva o konci Druhé světové války v Evropě

Tak tady v tom sále to rozsekli, mapy, stůl a židle ponechali přesně, jak to tam bylo při podpisu.... Takhle vypadala naše Československá výprava

Na obraze generál Jodl za Německo a proti němu generál Eisenhower a nějací další důležití pánové, jejichž jména Vám bohužel nepovím

Katedrála Notre Dame v Remeši

Něco pro našeho taťku

Chrámové sklo(vitráže) od Marca Chagalla, stejně tak jako některé vitráže v katedrále St. Étienne v Metz


Co by taková zapálená studentka cestovního ruchu neudělala pro dobrou fotku katedrály v Remeši (povšimněte si červeného světla)

Bazilika St. Remi


Duha po celodenním dešti

Jirkovo umělecké foto

Jirka se Soňou navštívili Štrasburk

Maginotova linie a degustace vína

Naštěstí stinné stránky našeho pobytu (o kterých jsem se zmínila v předchozím příspěvku) jsou vyrovnávány jinými velmi pozitivními stránkami. Dnes jsme byli na výletě s "Rybičkami ve vodě"(organizace, která se stará o Erasmáky). Musím uznat, že tentokrát to bylo velmi dobře zorganizováno a navíc většina Erasmáků jsou fakt skvělý lidi. Navštívili jsme bunkry na Maginotově linii. Byly postaveny v letech 1930- 1940 na obranu před Němci. Smůla byla, že je vlastně ani pořádně nevyužili, protože Němci to nakonec obešli přes Belgii. Ale i tak tam odolávali nějakým menším útokům. Bunkry jsou udržovány díky příspěvkům NATO a dobrovolnickým organizacím. Mají to celkem promakaný, některá děla jsou ještě v použitelném stavu a jako prohlídka pro turisty je to fakt zajímavý.
Pak jsme měli fajn obídek v restauraci. Odpoledne jsme navštívili vinařskou farmu Chateau de Vaux ... nedaleko Metz. Paní majitelka nám dala řádný výklad o výrobě vína a celém procesu. Celkový požitek z výletu byl zakončen populární degustací vína. Ochutnali jsme 4 druhy vína, která toto vinařství vyrabí. Marketingově velmi promyšlená záležitost, většina lidí si totiž potom koupila lahev nebo i více lahví:)
Takže po příspěvku o výrobě tradičního sýra Comte, tu máte další dokumentaci o výrobě vína:) Další položka na seznamu gurmánských specialit Francie.


Jak vypadají Slováci ve francouzských vojenských baratech? Samozřejmě, že výtečně!


Mezinárodní výměna názorů-to je na Erasmu jedna z věcí nejvíce obohacujících. Němka-Polka-Češka


Projeli jsme se podzemním vláčkem

Paní majitelka nám vysvěluje způsob pěstování

Degustace s výkladem měla opravdu velký úspěch


Víno tu chlastá fakt kde jaký kanec

A takovou krásnou barvičku to víno má!

Škola, výsledky a tak

Tak jsme se po více než měsíci čekání dozvěděli všechny výsledky ze zkoušek. Řeknu Vám, moc se s námi nemazlili. Tak jak obvykle většina Erasmáků říká, že jim všechno dali, žádnej stres...tak to tady nefunguje. Měřili nás stejným metrem jako frantíky a jistého jazykového handicapu si asi nevšimli, ba bych řekla, že nám některým i ubrali. Dopadlo to tedy tak, že máme dost mizerný výsledky. Já dostala 16 kreditů ze 30 zapsaných a ještě můžu být ráda. Je tu jedna Slovenka, která dala všechno, ale to je fakt výjimka. Na druhou stranu, jeden kamarád z Polska, musel odjet, protože mu dali jen jednu zkoušku. Takže fakt mazec. Dle neoficiálních informací by mi 16 kreditů mělo stačit, abych nemusela vracet stipendium, tak to by mělo být OK. Ale na to, že jsem se učila na zkoušky víc než kdy jindy na ČZU, tak s výsledky opravdu nejsem spokojena.
Navíc všichni, co se vrátili po prvním semestru domů, mají teď problémy s uznáváním výsledků. Jaksi francouzská strana ve věcích administrativy dost selhává. Koordinátorka na naší fakultě tady v Metz stále "nemá čas", když se jí zeptáte, jak je to s těmi výsledky, či jinými byrokratickými problémy. Asi mi těžko někdo vysvětlí proč "nemá čas" na něco, co je její hlavní náplň práce. Holt asi nerozumí tomu, co je to reprezentativní vystupování na mezinárodní úrovni. Hlavně, že nám o tom přednášejí, ale v praxi, kde nic tu nic! Merde alors!
No, tak to jsou ty stinné stránky života Erasmáka ve Francii.

Prázdniny

Konečně přišly tak potřebné prázdniny! Totiž tady jaksi není zvykem, že by měly být prázdniny po zkouškách, takže hned po poslední zkoušce z prvního semestru začíná druhý semestr, což neposkytuje zrovna mnoho času na odpočinek. Teď jsme tedy měli aspoň týden na oddech. Kámoška Florine mě a ještě jednoho Erasmáka z Německa Tila pozvala k sobě domů na prázdniny… do vesnice St. Laurent v pohoří Jura. Původně bylo v plánu hlavně lyžování, ale bohužel nebylo zrovna mnoho sněhu, tak jsme vyplnili čas i aktivitami jiného druhu…procházky po horách, návštěva fromagerie (tradiční výroba sýra)…
Byla to fakt paráda, dvakrát jsme byli na běžkách, ale byla to celkem challenge - já jsem se učila skating na běžkách a Tilo na tom stál podruhý v životě No a jednou jsme byli na sjezdovkách na franko-švýcarské sjedovce – parkoviště bylo ještě ve Francii a lanovka už ve Švýcarsku, nádhera! Půjčila jsem si plno carvingové lyže, abych si zkusila, jestli to je fakt rozdíl oproti mým polo carvingovým, no a je to fakt rozdíl. Měli jsme taky dost štěstí na počasí, v podstatě skoro celý týden azurová obloha.
No, tak prázdniny jsou včudu a dneska jdeme zase do školy.